Den 12 : Den 12

K ránu přišly divoké
sny ( zdálo se mi že máme doma v obýváku 2 srny) a divoké ovce.
V noci přišel déšť a řádil do rána. Ráno přišla zima, tak
my radši půjdem. Do toho nešnl parku.

Co jsme viděli ve vizitor´s
centru?

– lebku nějakýho zvířete

– vajíčka

– sobí moč v pet lahvi

– kožešinu

– ale hlavně video

Potom jsme vybrali trasu
6 pro walking. Jenže jsme to spletli a došli jsme k ledovci a zpátky.
Šufan měl s sebou flétnu, na ktarou se naučil hrát titulní píseň
z filmu Titanic. To jsem mu ale zatrhla – bylo tam moc lidu ˇ= moc
ostudy. Taky tam byl páreček v nejlepších letech
a líbali se. Šuf jim chtěl zahrát Titanik, sle nesměl – žena
musí vládnout!!!

Vycházka č.1 měla tedy asi
1,5 km, viděli jsme akorát ten páreček a patu ledovce, ta je ovšem
vidět i od našeho stanu.

Můj nos

Přiletěl se mnou na Island
jako zbytek mého starého těla. Na rozdíl od něj se však příliš
exponoval nebo co, tak se spálil. Jenže ne tak obyčejně- normálně
se spálí jedna vrstva, ta se oloupe a je pokoj. Mně už se loupe
druhá a ta třetí pod ní je opět červená. Nos nabírá mnoho zajímavých
odstínů, víc než panoramata v Langmarlangatu a Skaftafelu dohromady.

Štěpánka říká, že mi
plesniví , a že kvůli němu nám nestaví auta. No a právě ten
nos spolu se Štěpánky rukama, na tý 1,5km vycházce omrzl.

A to je důvod opět navštívit
visitor´s centrum a opět zhlédnout ten film. Nevydrželi jsme to
však do konce – věděli jsme, jak to dopadne… a tak jsme se ohřáli
a vydali na novou trail. Šuf chtěl spát a bylo mu všechno jedno.
Předběhli jsme v kopci mnoho stařen a starů (na to jsem pyšná)
a viděli vodopád a kleč. Proto je to nešnl párk, že tu maj kleč.

Na obrázku vidíte Trypozómu
spavičnou. Je to bičíkovec, přenášený známou mouchou TSE-TSE,
která se běžně nevyskytuje na Islandu, ale někde v rovníkový africe.
Trypozóma způsobuje spavou nemoc, což je pro někoho průser, někdo
si ani nevšimne že jí dostal – spí pořád 14 h denně.

Dneska je hodne IN jezdit na
Island (proto jsme taky tady, ne?) a proto sem asi taky letěla ta moucha
TSE-TSE, co mě nejspíš kousla. Nepamatuju si vodopád ani žádný
turisty, chtělo se mi spát. Byla tam ještě nějaká destinace co
se skoro menovala „Pípa“ a ani tam jsem nechtěl. Viděl jsem prašivky,
z posledních sil jsem tedy zapnul houbařský zrak, a malátným krokem
jsem vykročil k domovu =stan rozbitý hned za plotem značícím konec
parku. Čtyři klouzci potěšili.

Trypozóma zřejmě byla infekční,
přeskočila i na Štěpánku, a zbytek dne jsme prospali. Uvařili
večeři (polívka+klouzci) a usnuli znovu. To víte, zbejvá nám móře
času, co bysme si nepřispali . HEČ .O)

Leave a Reply

Your email address will not be published.