Dnes mám narozeniny. Vstal jsem v šest, střídmě posnídal oblékl montérky a hodinu běhal kolem kosmonauta. Pak jsem sedl na kolo a dojel na benzínku. Koupil jsem sedum litrů nafty. Od té doby jí lehce popíjím (hádam že tak litr je už pryč) rozličnými hadičkami, a říkam si že ten kosmonaut se nemá zle když tohle pije.

Proč to dělam? Poradili mi to starší a zkušenější automechanici. Nejspíše se tak dostanu do duševního souzněný s kosmikovým 1.6 turbodieslem a budu úspěšnější při jeho startování. Ale lidský žaludek je asi trochu jiný. Když krknu, dost to smrdí. Toto je možná můj poslední dopis před smrtí, tak by to chtělo nějakou myšlenku…..sory. Nic tam neni. Přeji si epitaf: "Až dosloužím chci do sběru."

Tak skonal král tuningu. Při nasávání nafty do zavzdušněného diesla. Nemohl si přát lepší a hrdinštější smrt.