šuf : Mediánovej volič je vůl

Aktuální poznámka: Jasně, teď po volbách má každej kydů o výsledcích už plný zuby. Nebojte, tenhle článek je snad trochu nadčasovější – nehodlam se rozplývat ani rozčilovat jakou barvu má zrovna naše republika. Koho to zajímá, ať se podívá z okna, já zrovna vidim žlutou, zelenou a hnědou. A docela se těšim až se obarví nabílo. Barvení republiky mi totiž nijak extra nevadí.

Vždycky jsem si myslel, že mediánovej volič je jenom taková politologická metafora. Fiktivní postava, která stojí uprostřed pravolevýho politickýho spektra, na kterou stranu se on a jeho kamarádi přikloní, ta vyhraje volby. Ale protože jsou uprostřed, tak je jejich politickej názor proměnlivej asi jako přízeň šlapky. To proto, že tihleti mediáni (typicky maminky, nějaký důchodci, státní zaměstnanci a volové) jsou pěkný kujóni – je jasný že rozumnej podnikatel volí pravici, dělník jde doleva. To oni si pěkně počkaj, jaká strana dá víc. A dočkaj se. Pastelek, důchodů, sociálních jistot a reforem s dobrým názvem a žádným obsahem. No a nálada těch pár lidí uprostřed vlastně rozhoduje o osudu země, protože jsou to právě jejich preference, který rozhodujou o tom co bude a co ne.

Moje dosavadní přesvědčení bylo, že celá výše popsaná teorie je postavená na hlavu. Neni to přece pár tisíc, ale pár miliónů lidí, který se skutečně rozhodujou když jdou volit. Neni pár diktátorů uprostřed spektra, jejichž názor se počítá víc než názory jiných, protože on je tim jazýčkem na vahách. Nebo jo? Vlastním pozorováním jsem dospěl k názoru že asi jo.

Podivná houpačka, na který se většina vyspělých národů veze. Říká se jí demokracie, a prej je to nejlepší princip rozdělování moci co zatim kdo vymyslel. Asi jo, ale nic moc to teda taky neni. Díky ní dneska už o našem osudu nerozhoduje banda nafoukaných aristokratů, ale banda matek, důchodců a volů. Nic proti nim (s výjimkou volů teda), ale pro mě jakožto intelektuálního punkera je to trochu frustrující zjištění.

Postavte se třeba na hlavu, ale myslim si, že u politickejch koryt jsou poměrně chytrý lidi. Rozhodně v průměru chytřejší než volové. A právě proto je upřímně lituju, že musí dělat věci který jim volič-vůl diktuje. Jsou politický kroky, o kterejch všichni nahoře ví, že je to děsně blbej nápad – a stejně je udělaj, aby měli mediáni radost.

Tohle neni o levici nebo o pravici, dělaj to všichni. Průměrnej volič, jemuž se snaží vlichotit, totiž neni zrovna dvakrát inteligentní – přinejmenším ne co se třeba makroekonomických otázek týče (těžko mu třeba vysvětlovat, že i při deficitu rozpočtu relativní státní dluh může klesat). My gympláci máme jen dost mlhavou představu jak moc blbej ten průměrnej občan asi tak může bejt, ale já se bojim že docela dost. Soudím tak z toho, jak přiblblýma heslama se na něj (nejen) politická reklama snaží působit, a nejspíš i působí.

Všichni aspoň tušíme, co tady u nás dřív znamenala slova "vláda lidu" (která vlastně byla vládou jedný elity, čili naprostým opakem pravý vlády lidu), ale zažíváme jí doopravdy až dneska. Chytří lidé říkaj v televizi hloupý věci, aby měl lid radost. A lid jí nemá. A neni se čemu divit, protože má co chtěl.

Neva, i tak tu máme docela hezky.

THE END

Poznámka pro rejpaly, politický filosofy a tak různě: ne, nejsem fanda diktatury osvícený většiny, monarchie ani ničeho podobnýho. Jenom si myslim, že podobně jako je rozumný mít fungující sdružení obrany spotřebitelů (SOS), měl by existovat i úřad na ochranu voliče. Proč jsou ty dva případy podobný? Ni spotřebitel, ni volič totiž nemaj a nemůžou mít tušení, co to pro ně potravinář / politik kuchtí. Kdyby si to sami měli do detailu zjišťovat, strávili by tim půl života. Proto je potřeba někdo, jako rozumnej mezičlánek, kdo si tu práci dá, a zjistí to. Spotřebitele tak chrání SOS, voliče by měl chránit (tj. informovat) novinář. Jenže jsou otázky, který ani novinář nechápe, nebo je nedokáže zpřístupnit voličovi. A čim je svět komplikovanější místo, tim takových otázek přibývá.

Chudák volič, on neni blbější než bejval dřív, ba spíš naopak. Ale globalizace je potvora rychlá, a ani inteligent nemá šanci stíhat všechny souvislosti, natož pak průměrnej občan. A tak nám ta demokracie funguje špatně, a bude fungovat čim dál tim hůř, protože volič ví už dneska hovno a zejtra bude vědět ještě míň. Ale co, i tak tu máme docela hezky.

One thought on “šuf : Mediánovej volič je vůl

  1. Majkl

    Panečku…
    Ty vole Šufe, dobrej článek a nápad!

    Sdružení na ochranu voliče by byla senzační instituce na obranu zdravýho rozumu. Nedovedu si teda moc představit jak by to pracovalo, ale byl by to úžasnej krok vpřed. Chtěl bych to.

    Reply

Leave a Reply

Your email address will not be published.