Politické okénko: Se mě zase někdo zeptal, co si myslim o nějakým radaru. Tak já vám to povim: myslim si že přímá demokracie je hovadina, a o radarech vim stejný hovno jako dalších 99% procent obyvatel ČR. Konec okénka. Ale vypadá jako by tam patřil, že jo?
Spíš si nůžtičkama na náplast, co najdete v lékárničce, sami vlasy stříhat nezkoušejte. Ne že bych byl nějak zvlášť znechucen výsledným účesem, spíš náročný průběh toho pižlacího procesu mi pokazil idealistickou představu "šmik, a je to".
Dneska je pátýho května, což je velmi důležitej den – moje ulice má narozeniny. Bohužel, ne každý narozeniny se tak pěkně ohlásí – že se člověk podívá na datum a ví. Prostě, kdo si to má furt pamatovat. No a tak jsem se rozhodl, věci zjednodušit – budu lidem přát po kvartálech. Třeba :
Milý Jaromíre, tady koukam že máš v tomhle čtvrtletí narozeniny. Tak to já ti k nim přeju dvě čokoládový tatranky.
S vřelým pozdravem tvůj Jirka Skuhrovec
Tak mi koukejte nahlásit, do jakýho čtvrtletí patříte. Rozkouskujeme se podle slunovratů a rovnodenností na Jarňáky, Letňáky, Podzemce, a Zmrzlíky. A obnovíme tudíž pohanský svátky slunovratu, jenom jim budem říkat narozeniny.
Proomlouvala mi kdysi do duše jedna moc milá spolužačka: "Jirka, a prečo ty sa nečešeš?" Snažil jsem se jí tehdy vysvětlit že u mě je česání celkem náročnej proces s naprosto mizivým výsledkem. Ale myslim že mi nevěřila. Ani já si nebyl nikdy úplně jist. A tak jsem to teď zkusil. Inspiroval jsem se reklamou a měsíc pravidelně česal jen pravou půlku hlavy. A dopadlo to, že byste nevěřili. Na hlavě rozdíl žádnej, jenom levá půlka trika byla o kus chlupatější. Tak nevim, co si z toho odnést…
Dneska jsem udělal rodinnej nákup pro jednoho. Stál sto dolarů, a vážil 30 kilo (a tyhle hmotnosti já odhadnu, vezl jsem ho na koloběžce v krosně asi 2km). Jelikož za den sežeru asi kilo jídla, mam zásoby na třicet dní! Na druhou stranu vim, že za den normálně prožeru deset dolarů, takže jsou ty zásoby spíš jenom na deset dní. Ale i to je úspěch.
Může mi někdo fundovaný vysvětlit, proč jsou, do prdele, v čechách mravenci zákonem chráněný? Dyk ty prevíti jsou co já vim nejúspěšnější mnohobuněčnej druh co na zemi existuje! Kam se lidi hrabou. Jediný rozumný vysvětlení co mě napadá je, že jsme vyrostli na Sekorovi, a ten líčil mravence jako správňáky. Některý. Tak taky chráníme některý. Abychom si třeba nešlapali po dětskejch snech 🙂 nebo?
Tak jsem vám zjistil, že když sedim, a hraju přitom na kytaru, kterou mam položenou na hlavě, má to supr zvuk. Asi jak mi od těla kytary rezonuje lebka. Docela se mi to líbí, akorát se vám po chvíli odkrví ruce a je po hraní.
Dneska jsem zjistil, že levnej krám najdete všude na světě velmi snadno. Jako podle lišejníku poznáte sever, tak podle vysoký koncentrace důchodců poznáte obchod s nízkejma cenama. Bohužel australský důchodci jsou movitější, a tak ani nízké ceny nejsou dost nízké pro českého socka studenta. Neva, koupil jsem multivitamínový tablety a s nima se půl roku obejdu bez jogurtu, zeleniny a skutečnýho jídla vůbec :). Go tesco párky, go go go!
..aneb dva krátké a zdánlivě nesouvisející příběhy. Po ukončení té obtížnější fáze zkouškového období jsem naráz vysadil černej čaj, lecithin i čokoládu, následkem čehož se mé tělo stejně jako mysl hroutí. Švarný jinoch, jímž jsem býval, dnes už neskotačí na lukách, ale sedí a čumí do zdi a i to ho naprosto vyčerpává.
Druhý příběh hovoří o tom, že po příjezdu na kolej rozhodl jsem se umýt jeden z půllitrů. Né jenom tak opláchnout, jako to dělam vždycky. Opravdu jsem ho umyl, a hle! To jsem už roky neviděl. Nyní se tyčí nade mnou na polici pohár tak blyštivý a božský, že se ho necítím hoden dotknout a šťávu si dělam do nemytýho hrníčku.
Výsledek mého boje s nečistotou mě nadchnul natolik, že to za chvíli hodlám zkusit i s hrncem. Těším se na to. Vidíte, chorobnou čistotnost jsem vždy považoval za typickou vlastnost nižších organismů, a terazky hej! Spadl jsem do toho taky.
Tak se vám tak normálně učim, a věřte nebo ne, ve vlastních poznámkách jsem našel krásnej skrytej bonbónek. kdo hledá, najde. Já si takhle zpříjemňuju učení často – posílam sám sobě jen tak mezi řádky veselá sdělení z přednáškové místnosti přímo do budoucnosti.
