Myslim si, že by bylo super do moderních telefonů zabudovat následující funkci: pokaždý když vás budí, a vy buzení odložíte (a ukrojíte dalších pár minut návykového polospánku, z kterého se nikomu nechce), pak telefon deset vteřin počká a suše poznamená "lamo".

Hlásím se vám s aktuálními novinkami z přednáškové místnosti FJFI na ČVUT. Přednášející si zapomněl fixu na tabuli, a není schopnej jí deset minut sehnat. To však vůbec nevadí, náhodou má s sebou notebook a projektor, místo na tabuli nám text v průběhu přednášky píše ve wordu a obrázky dělá v malování pro windows. Technika vpřed! (Zase jsme o kousek před ostatníma)

Diskuse o nejvhodnějším fontu právě probíhá, obrázky vypadaj jak od tříletýho haranta. Wow takovouhle sledovanost ta přednáška ještě nikdy neměla.

K mému překvapení právě nezačli křičet ptáci. Práce mam docela dost, zato popeláři jsou tu coby dup. A já se nad skriptama nemůžu dočkat až přijde bílá myš, jakožto vyvrcholení ranního programu 🙂

Cestou do kuchyňky jsem před chvílí učinil šokující objev: pokaždý za poslední roky, kdy jsem byl nemocnej, jsem někdy v předchozích třech dnech pil pivo. A já se táži, je vitamín B skutečně tak prospěšný? Cestou z kuchyňky jsem ale naštěstí přišel taky na to, že pivo jsem pil i ve dnech předcházejících maminčinýmu štrůdlu. Musím tedy volit mezi zdravím a štrůdlem. .. a překvapivě volim to v čem je víc cukru a skořice.

V Praze bydlim pátým rokem, když tu mě napadlo že jsem ještě nedošel na adresu vinohradská 90 (je někdo kdo tu písničku nezná?). A jaký že objekt naši zlatí slavíci ve svých úžasných začátcích opěvovali? Vizte obrázek. Jsem zdrcen.

Měli jsme na pokoji dva pěkný monitory. Rozhodli jsme se se spolubydlou ony zázraky donést do zastavárny, a utržený peníz následně propít. V zastavárně nás vyhodili (s pěknou 19kou CRT!). Tak jsme si stejně koupili pivo a pili na žal. Takový jest život studenta.

Zjistil jsem že si u spousty dívek vytvářim jejich mentální obraz uvnitř mé hlavy na základě toho, jak je jejich jméno prezentováno v písničkách. Dobrý to u mě maj Zuzany, Terezy a Markéty. Jenže pak jsem přišel na to že to asi nebude tak směrodatný, neboť u jmen dívek mně v minulosti či přítomnosti velmi blízkých se mi vybavují toliko:

Dusili jsme husu, husu na primusu (Marta)

NIC! (Štěpánka)

Kluci z bolevce (Kateřina)

vidíte, ne každá teorie se povede.

Podle nejnovějších zpráv (a zákoníku práce ČR) mají zaměstnanci právo dbát na pořádek na pracovišti a vyžadovat, aby nadřízený (zaměstnavatel) zajistil potřebný úklid. Odteď házim kosti pod stůl, juchů!