Tag Archives: dedskytabor

svazák šuf : záznam pionýrského dědského tábora

Slib: Slibuji řed svými druhy, že budu pracovat, učit se a žít podle pionýrských zákonů, abych byl dobrým občanem své milované země ČSSR, a svým jednáním chránil čest pionýrské organizace socialistického svazu mládeže.

Zde pod chebským mostem počíná Kronika pionýrská. Až sem vytlačila zvlčilá kapitalistická společnost nás, obdivovatele Julia Fučíka.

Budovali jsme si alegorická plavidla včera, ale přerušili jsme kvůli kulturní produkci. Nyní jsou oba vory hotovy, a pokřtěny – jmény Klement a Gottwald. Klement je silný, stojí na čtyřech duších. Gottwald je také silný, i když ne tak jako Klement. Na oba jsme pyšní. Prší. Jsme tu už skoro 24 hodin. Dáme si čaj s rumem. Připomíná mi to jednu starší vodáckou historku. Vyprávím jí u táborového vařiče.(Šuf)

O 200 metrů dál je jez. Obáváme se, že dál už pojede jen Klement. A to jsme ještě nevypluli. Ovoněli jsme si ten čaj rumem a vyrážíme!(Jana)

Tuším, že Gottwald není tak silný, jak se zdá. Vydržaj pianier! (Jíťa)

TRI DNY SA TU JEBEME A ČAS BEŽÍ!!!

Překonali jsme jez! Gottwaldovi vykukuje duše.Klement má mokraj předek, já prdel. Plujeme dál. Ve dvě jsme dorazili výtězoslavně pod další most v Drahovicích. Nalodili jsme námořníky Kačky a Pavly s Najlama, ale ten se na vodě nejeví jako správný pionýr – hrozně kňučí.(Jana)

Pak pršelo. Vyřešili jsme problém griotkou. Pak pršelo hodně. Tak jsme ho vyřešili hodně. Klement boural, Gottwald boural. Oba dojeli, a nás šest se psem taky. Tábor Hubertus. Přijel Ťuhýk co říká sprostý slova jenom před kamarádama, ale jednou mu uklouzlo hovno i před učitelkama. Taky přijel měsíc nad řekou. Bohužel byli oba za řekou, z naší strany neni totiž silnice. Být přívozníkem na voru není lehké. Pruhovaní Kubečci odjíždějí. Pijeme na čest soudruhů ze SSM.

Ráno (po desáté, vlastně tak v jednu)

Zbývá nám spousta rumu. Udělali jsme na ohni punč, pevně rozhodnuti vyjet před soumrakem. Snad se to podaří. Možná se

rozpadnou vory v první peřeji. Dopijem a pudem.

REPARÁT KURVA DRÁT – PRÁZDNINY V PÍČE!

Asi daleko nedojedem, naštěstí po obou stranách řeky jsou břehy. tam se dá tábořit, družit se a když vypijem rum tak i spát.

Další ráno

A tak jsme jeli. Klement s Gottwaldem propluli hubertus, a pak přišel volej. A ten byl. Situaci jsme řešili rumem a griotkou.

Přišel déšť, hospoda v Dubině a tma. Ráno jsem pionýrům vyprávěl zkazky o plavbě v noci s baterkou. Nyní jsme to uvedli v praxi až na to, že baterka byla zavřená v batohu. Vory bouraly, ale vydržely až na jednu duši, tu si asi zavřel vodník do hrníčku. Tak si Marek s Janou namočili prdele.

Pro řízení voru je důležitá trpělivost. Kdo se snaží moc řídit, ten lechtá vemínko nejvíc. Tak jsme neřídili, ale žřídili jsme se jako koníci.

Ledoborec pomalu pluje

kapitán je opilý.

Nejkrutější momenty zájezdu nastaly na jezu v Dubině. Praskla Klementova duše a ztratil jsem víčko od rumu. Zrovna když jsem plul sám na jez. No co se dalo dělat, zákon je zákon. Pak se nalodily holky a Gottwald zažil perné chvíle – na jaho palubě jsme totiž byli čtyři. Já, Měsíc, Jíťa a Pavouk. Na jedné straně pavouk, na druhé straně my.

Ze schémátku je jasné, kde byl problém. Gottwald vydržel.

Ze tmy nad řekou ozvaly se trampské písně v produkci slivovicových skautů z Holomóca, které jsme následně řádně poznali. Radošov, jez, tma, pivo, pivo, pivo, slivovice, pivo, slivovice, slivovice. Svítá, hvězdy blednou, svítá.

A teď už to ráno. Dál nejedem, Klement je nemocnej. Situaci řešíme rumem a griotkou (jak jednotvárný je život pionýra). Pálíme Klementa s Gottwaldem, kteří v ohništi opět v jedno splynou. Je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné. Fotíme se v kroji s obyvateli Holomóca a asi jedem dom.(Šuf)

MRDÁM = NEMÁM RÁD – před dětma

Na tvorbu krve je potřeba železo, kdyselina listová a vitamín B 12, takže když budete krvácet zachrání vás, kdyxž u sebe budete mít trubku (železnou), listí a pivo.

Čůrala jsem z voru. A umím t líp než marek, páč jsem nepokapala u toho koberec. HEČ! (Jíťa)

Tělová barva podprsenky (čehokoli) je pěkně hnusná věc. Shodly jsme se na tom.

Jíťi kalhoty byly rozprášeny po celém Radošově.

A Šuf s Markem se rozhodli, že dopijou všechen rum a tak i učinili.

A jsou sladěný, maj špičky synchronizovaný.

další fotky jsou

tady

svazák Šuf : Rudý dědský tábor

Soudruhu a soudružko! Pijonýre, jiskro, svázanče! U příležitosti 37. výročí jmenování Štefana Chochola ministrem školství ČSSR vyplouvá 9.7.2007 alegorický lodní konvoj aby uctil jeho památku. Ano, vyplouvá po Ohři, řece, kterou Štefan tolik miloval. Nebyl však jen milovníkem přírody, měl také rád českou mládež, a ona měla ráda jeho. Jsem si jist, že i dnes srdce pamětníka zaplesá, když vzpomene na jeho téměř mladistvou tvář – vždy vstřícnou, usměvavou.

Ale my bychom měli chtít víc než jen uctít památku. Vždyť to není jen vzpomínka na bodrého kmeta, která nás váže k Chocholově odkazu. Jsou to především jeho myšlenky, které i po 37 září svou letech pronikavostí, svěžestí, a oslovují i dnešní mládež, tu která už Štefana nepamatuje. Proto se koná tento vodní průvod – ne aby truchlil nad pozůstalostí, ale aby uvedl v život to, co již zarostlo travou. Aby opět rozšířil ideály, které přetrvají déle než všechny vlády a režimy.

Proto tě vyzývám, buď toho dne připraven – na břehu řeky, v Karlových Varech, tam kde loňský průvod skončil. Měj s sebou vše potřebné pro zbudování plavidla bytelného, a přitom veselého vzezření – tak jak se sluší k oslavě vzpomínky na člověka, jenž měl tak blízko k mládeži. Poplujeme několik dní, a možná i nocí – nejdéle do následujícího víkendu. Ne, my nemusíme doplout do moře, však on měl raději tu naši českou krajinu.

I Ty chceš plout? Zatím není třeba zmatku. Jediné, co musíš milý pionýre udělat, je vyžehlit svůj starý kroj, a opatřit si dostatek materiálu pro zbudování a vyzdobení voru. Jelikož náš konvoj nemá být konvojem osamělých námořníků, lépe abyste se smluvili ve skupinách a plavidlo si zbudovali společnými silami. Nemáš s kým zrovna plout, ozvi se mi co nejdříve – on už se nějaký ten plavčík najde.

plíživý (zelný) zabiják – šufánek : organizační info

Bratři…sraz k odjezdu je v neděli 3.9. v 9.45 na dolním nádraží, a to již v indiánském ustrojení. Tam nastoupíme na železného oře a počneme naše putování do nechvalně známých medvědích lovišť v krušných horách. S sebou si každý vezměte (mimo koně pušky a mediciny) spacák, karimatku, něco svačino-snídaňového materiálu a zásoby z kterých dokážete uvařit jedno CHUTNÉ jídlo pro celý kmen (v začátcích našeho putování počítejte 7 lidí) – sporák a kotlíky budou. Ohnivé vody si vezměte dle libosti – cestou potkáme jediný krám vprostřed děpoltovické prérie, ve středu pak můžeme spoléhat na šamana láďu, jehož kůň Herbík nás (dá li manitou) dozásobí. Dotazy mi posílejte na mobil, sem do diskuse, nebo kouřovými signály.

Zbysheck : zvaci dopis

Atanaheeee!

Tak a je to tu opet, pac rok se s rokem sesel a Dedsky tabor, jiz tak slavny jak jen slavny muze byt, se vraci s potleskem mas a dokonalou organizaci. Letosni vyprava do dejin se poprve v historii(po nultem nulovem rocniku, prvnim tabore husitskem a lonskem vorarskem) odvazi mimo duverne zname vody naseho Stareho kontinentu a vyda se na kontinent Novy, do casu indianskych legend a proradnych skunku, rudych dzentlemanu a bilych(mladych:o)) sket. Vydejte se s nami proti proudu casu a Rio Atruchado do nevelkeho Puebla na okraji Skalistych hor! Do doby jez voni romantikou a ktera se nepta kolik mas v kapse dolaru, ale kolik uspis vzrostych kauboju jedinou ranou sve zjizvene pesti!

Zbysheck “Zurici myval” a Suf , ten ktery se za behu…(vsak vy vite)

P.S. Nabidka plati i pro zeny a divky-squaw