Mo(u)dří už vědí. Proč tyhle stránky leží ladem? Ano, protože sedim na prdeli a píšu diplomky. Sorry, slibuju že jak to dopíšu, začnu opět vrhat své nesmyslné teorie sem na blog, a né do akademických kuloárů. páčko

Protože, jakmile se k tomu rozhoupu, udělam tady na webu pár úžasných inovací – překopu vzhled, strukturu, zlepšim systém komentářů a pár dalších serepetiček. Pokud tu někoho něco vytáčí, bo má prima nápad co tu chybí, ať promluví teď nebo mlčí navěky. Už totiž jsem docela rozhoupanej, tudíž se ona akce odehraje nejvejš za pár (tejdnů?). A nebojte, prasátka zůstanou 🙂

Vážení kočkodani, drahé poletuchy

Koupil jsem si fo-to-a-pa-rát, a s ním teď dělám fo-to-gra-fi-e! Aleš říkal, že majitel takového foťáku je ostřílený amatér, a to já teď jsem. Tim pádem mam teď taky webový fotoalbum, kde sou i fotky starší, z dob kdy jsem ještě nebyl ani ostřílený ani amatér. Mam tam vytvořený ga-le-ri-e a ty budu aktualizovat! Zatim je v nich ho-vno. Ale stejně se na ně koukněte TADY.

Rok se z rokem sešel, a já se rozhodl zas jednou pořádně vygruntovat svuj primární životní prostor. Někomu se to možná bude zdát nechutné, ale je to tak: tím prostorem jest disk mého notebooku. A že skladovanej materiál, jenž už je dávno po záruce nerad vyhazuju, začal jsem plnit sekci webu zvanou smetiště. To si dáte.

Všem, kterým jsem v posledních dnech neodepsal na ony úžasné smsky mejly, a citově je tím ranil: sorry. Vánoce nejsou obdobím, kdy by mě postihnul náhlý nával lásky k svým bližním ani k ostatním. Koho mam rád, toho mam rád třeba i 22.3., a nic mě nepudí mu to nějak zrovna teď sdělovat. Přesto se mějte krásně milí čtenářové tohoto paWebu, a vůbec nevadí čtete-li tuhle zprávu třeba v červnu. váš šuf

Za několik minut odcházím na strahov, bych se napil vody z reaktoru. Je to součást procedury uvítání prváka na jádře – já jí jen o ňákej rok prošvihl. Nesmírně se těším navzdory statistikám. Ty totiž říkají, že naši prváci mají obrovskou úmrtnost.

Proto tento článek. Sbohem světe. Na hrob mi napište: odpočívej v obývacím pokoji.

To číslo vlevo znamená, že tyhle stránky někdo čte. Moc nevim kdo, natož abych se pak dozvědel co si o nich myslí, ale čte. Hm. Tak jsem sem přidal nějaký nový sekce – a ty časem buď naplnim, nebo pojdou. Doufám že máš radost anonymní čitateli! I vy ostatní 🙂

Kdo se pokusil dneska přes den dostat na tuto stránku, měl smůlu. Stal jsem se spoluobětí teroristického útoku. Usáma v rámci pomsty západu zaútočil na paměť starýho serveru Milanovo firmy. Bídák.

K otázce výroby špuntů do uší z pivního tácku.

Včera jsem prozkoumal tuto slepou uličku a můžu světu hrdě říct: tudy ne přátelé.