Kempujou i domácí na vlastních
zahradách ve svých stanech. I když před barákem mají lavičku,
sedí na kempingových židlích, neužívají svou kuchyň – mají
piknikové koše plné jídla a hlavně alkohol. Tak by mě zajímalo,
kam asi chodí na záchod???

Musim Šufa pochválit za
tu rybu – chytil moc pěknou, až jsme se z ní oba přejedli. Byl
to vážně macek, žádná mřenka. Při kuchání se ukázalo že
to byl samec. 50cm vážení! Kdo nevěří, ukážem fotku.

Ale zpět k dnešnímu dni,
respektive noci. Kdykoliv jsem se vzbudila, bylo slyšet, jak Akureyri
kalí. Smích, řev, hudba, smích, řev a tak pořád dokola nepřetržitě
do osmi hodin ráno. Patrně kolem druhý v noci přišly hrozný rány.
Chvíli jsem přemejšlela, jestli nejsme náhodou ve vulkanický oblasti
(to je ostatně na Islandu všude) a už jsem se chtěla hrnout na kopec
schovávat se před proudem lávy. Byl to ale „jenom“ mohutnej ohňostroj
(kam se hrabou Češi na silvesta), tak jsem skoukla alespoň ten.

Ráno jsme vyrazili do bazénu,
kde to bylo parádní a za pár šupů. Spousta bazénů, bazénků,
klouzačka, tobogán a především párová sauna (od slova páři
se). Tam chodí jen důchodci z Akureyri a my. Důchodci se nejprve nahřejou
a pak začne v sauně velká rozcvička. Důchodci jeden po druhém protahují
své svaly za doprovodných hekavých zvuků. Nejčastěji takto

OBRÁZEK

Ve sprchách jsem učinila
zjištění, že Islanďanky se moc neholí (ani mladý) a co hůř,
viděla jsem nahou paní, která nápadně připomínala velrybu. Člověk
ani nemusí do Húsávíku na WHALE WATCHING ani do velrybího muzea.

U stanu (našeho) stojí
postavený kolo. „Ty jo, Štěpánko, někdo tu drsně parkuje těsně
vedle nás“.

OBRÁZEK

Vaříme si oběd, začínáme
bourat stan, když tu v předsíňce nacházíme vzkaz: NAŠLI
JSME V ŘECE KOLO, TAK KDYBY SE VÁM HODILO…MaP. Tento skvostný dar
teda Šufan jel ihned ozkoušet. Prej má dvě osmy, nebrzdí a rachtá…ale
neberte to! Ale museli jsme ho tam nechat svému osudu. Na stopu VOSER
– sice spousta aut (během půl hodiny jich projelo kolem víc, než
jsme viděli během celýho pobytu na Islandu), ale všichni narvaný,
jak se vrací z toho kempování. Na to, jakej byl provoz, teda pěkná
bída. Dostáváme se nakonec asi 20km za Akureyri a balíme to pro
dnešek. Před náma tři dvojice stopařů, včetně MaP.

Nejdřív lezem na kopec
(vysoká hora) a já se řítím k zemi (debilní drn), maje roztržené
a umazané gatě. Bolí mě nožička (z pohor), vracíme se dolů,
kempujeme opodál. Usínáme, vaříme. Á jdem pomalu spát.

Dodatek:
Před odchodem do bazénu jsem se byl vykoupat ve fjordu. Účel byl
zcela jasný – udělat si supr řečnický oslí můstek na téma
„oceán ze zálohy“

Příklad: Člověk A: dvě
třetiny zemské plochy pokrývá oceán. Já (zasněně): Jó oceán. Jedinej, ve
kterým jsem se koupal je Severní ledový.