Ořové během noci asi
desetkrát odešli a desetkrát přišli. Očuchávali stan a dělali
FRK FRK..DUS DUS DUS..ÍHAHÁ…CHRAMS CHRAMS CHRAMS…CVAK CVAK CVAK.
Statečný Šufan na ně dycky zabušil zevnitř stanu, což sice pomáhalo,
ale jen na minutku, pak tu byli zas. Do toho pršelo. Ani sme se ořům
nedivili, postavili jsme stan na nejchutnější travičce široko daleko
a navíc u přístupu k vodě. Ráno sme chtěli dát sušit věci, ale
koně zase přišli a chtěli nám je sežrat, tak jsme to všechno
zas po pěti minutách uklidili.

Vydali jsme se po proudu
k mostu cestou necestou. Mokrá trává máčí boty, fouká, Štěpánce
umrzaj prstíčky. Naštěstí do není daleko, ale jinak NASRAT. Na
Ringroad dneska vrtaj bagry, což stěžuje stopa. Do toho se objevuje
farmář – chce zahnat ovce – Šufan dělá na ovce HUŠ a oba
běhají po ringroad za ovcema. Dílo dokonáno, jedem s nějakým pánem
v kaváru (starym) před Ákránes. Tam prší, jak jinak. S Dalším
pánem dpo Reykjavíku. Je to rybář, tak si se Šufem rozumí. Pán
si myslí, že jsme inteligentní. (kde na tohle přišel?).

V centru RYK je zima –
ohříváme se v infocentru, posléze na autobusovým nádraží. Jsme
za sochy – přichází slečna a daruje nám 25 minut přístupu na
internet kdesi v Reykjavický knihovně. Cílem dne je najít uprostřed
RYK vhodné a nenápadné místo pro stan. Vybíráme lokalitu HŘBITOV.(Ježíšikriste,
zlatý koně!!!L.) U hřbitova – ale co čert nechtěl – není divoká
příroda – kempujeme přímo pár metrů pod vyhlídkou na Reykjavík,
co sem chodí všichni tůristi (dokonce tu maj imitaci geysiru –
to je pěkná prdel). Schovaný jsme dobře – v lese mezi houbama (Vopravdickym).

Jdem se umejt do kempu –
to je strašně daleko – přes půl RYK – ale čeká tam na nás
odměna! Šuf průzkumník nachází kuchyňku a v ní…málem nám
vypadli oči…spoustu žrádla s nápisem TAKÉ FREE. V kuchyňce si
vaří lidé, ale nevadí. Krademe co do tašky se vejde. Je tam toho
TOLIK! Ale je to vážně trapný.. ukořistili jsme: marmeládu, olej,
benzín, kakao, kornflejky, rejži, zeleninovou polívku. Je nám líto
že to nepoberem…zásoby co tam sou by stačily na dva tejdny.

Pereme, sušíme, zejtra
má pršet, Šuf rybaří. Tak jsem na tu Gay parade zvědavá.

Zejtra je gejparáda. Paráda,
uvidim nejvíc buzerantů v životě. Vyhlídka pod kterou kempujeme
vypadá jak kosmický centrum z příštího tisíciletí. Ve skutečnosti
je to vodárna. Má 5 pater, uprostřed stříká jinej falešnej gejzír.
Je to kosmický, ale ne vulkanický, takže na hovno.

Taky jsme viděli fitness centrum,
kde bylo asi 50 běžících – běhacích pásů, a na každym běžel
člověk. To mě poser, 50 lidí na pásech – fotíme. Přitom venku
bylo hezky, navíc zadarmo. A to fitko bylo rovněž kosmický – při
vstupu tam skenovali sítnice. Já myslel, že se to dělá jenom v televizi.
Ale co hlavně – jsme v opravdickym městě. 150.000 obyvatel, celá
silnice s obchodama a silnice, co maj víc jak dva pruhy! To už jsme
měsíc neviděl. Tak teď čumim.