Smrdíme. A divně lepíme.
Aspoň teda já…Ledovcová neledovcová, teče tady řeka, jdu se
mejt. Když tu náhle spatřím cestou-v našem úkrytu parkuje auto.
Šufan se nemyl už tři dni. A hlavně to vypadá, že další dva
to nemá v plánu. Je to smraďoch. Údajně vytváří přirozenou vrstvičku
mazu a potu, o který mu vyprávěla moje maminka, než jsme odjeli.
Já mu přeju hodně štěstí!

Celý den trávíme v úkrytu
ve stanu asi necelej kilometr od kempu – co když nás najdou??? Asi
v jednu Šufovi došla trpělivost a pravil, že se půjde projít. S prutem
samozřejmě. Bez prutu ani ránu. Strategie byla jasná – když někdo
přijede, nebo půjde okolo mýho stanu, budu dělat mrtvou. No a sotva
Šuf odešel, přijely dvě auta a začli kus od mýho stanu halekat
nějaký lidi. Odjeli. Šuf se vrátil. Okolo stanu prošel (úplně
okolo hned vedle) ňákej pán a něco brumlal. V půl pátý bylo povalečství
až moc, tak jsme se rozhodli že dem. Sbalili jsme a chtěli uvařit.
A ejhle, vařič nechtěl. Tak jsme to vzdali a šli.
Plán naší trasy je načrtnut zde:

Brodit to nešlo – i auta
tam tahal traktor. A tak jsme za hodinu cesty (né-li víc) skončili
asi 300m od místa, kde jsme začli. Stoupáme do hor. Cílem je překročit
průsmyk mezi ledovcema (1100 m.n.m.) a pak se dostat pěšky k móři.
Jenže jsme jen 300 m.n.m., tak musíme vzhůru. Šufan cestou sbírá
plody lesa Porsmork (to je ten, co ho tvoří asi dvacet bříz).

OBRÁZEK – přidáme do
polívky!

Takže jsme vylezli něco
málo pod 800 m.n.m. a je čas to zapíchnout. Bohužel nevíme jestli
jsme v národním parku nebo né, jestli teda tábořit smíme nebo nesmíme.
Ale je to fuk. Táboříme.

Chytili jsme signál –
přišla akorát zpráva od Zoba (:o))…Meddy s Pendolínou o sobě
vědět nedali. Tak to sme se ztratili brzy. Nojo.

Šuf snědl polívku i s houbama,
což normálně nedělá! ISLAND TĚ NAUČÍ, HOLOMKU!!! Pak nastala
noc divných snů – mě se zdálo že jsem v Tesu a že strkam všechny
ty dobroty do vozejčku. A to přitom ráno nebude ani snídaně, protože
nemáme vodu na vaření.Hmmm :o(

„sedm let tučných a sedm
let hubených“ píše se v bibli. Nyní nastaly ty hubené. Naštěstí
ne 7 let. ale pět neděl (bez balónu:o(). Houby jsem nikdy nežral,
ale tady (na Islandu) nejde o chuť, ale o kalorickou hodnotu.